Křest nové lajny

Každá nová hračka musí být co nejdříve vyzkoušena v ostrém provozu. Zrovna když jsem začal vymýšlet kde tu mojí novou lajnu natáhnu, ozvali se místní slackeři, že prý jestli by náhodou někdo nešel do Cornwall Parku… náhoda? Zase? 🙂

20m, v klidu

Sešla se náš slušná partička – cca 10 slackerů. Natáhli jsme 5 lajn a já jsem pro začátek natáhnul 20m. Asi napotřetí už jsem to přešel a musím podotknout, že náročnost roste exponenciálně v závislosti na délce lajny. Rozdíl mezi 15m a 20m je propastný… aspoň mám co dělat než překonám těch 50m 🙂 O příjemné zpestření se postaraly holky od Red Bullu. Z nějakého nepochopitelného marketingového důvodu (jako kdyby nikdo neznal Red Bul) rozdávaly Red Bully v parku a my jsme je ukecali, že jsme tam rozhodně nejextrémnější návštěvníci a tudíž si zasloužíme největší podíl. A tak nás vyzásobily energií s křídly na zbytek odpoledne. Bohužel chvíli po nich přišel „pan Důležitý“ – správce parku a začal držkovat, že prej ničíme stromy. Nepomohla trička s nápisy „Slackline is not a crime“, ba ani vysvětlení, že právě proto používáme tree protection… byl to prostě magor. A kde teď jako máme vybít energii z těch Red Bullů? Tak jsme se přesunuli do Mission Bay.

S 20m lajnou jsem neměl větší problémy, a tak jsem natáhl 30m. Při téhle délce se už se z toho stává úplně jiný sport. Je to fakt makačka jak blázen, všechny svaly v těle jedou naplno, tepová frekvence vylítne tak na 200 a projevují se i další úplně nové fyzikální jevy – například když s lajnou hýbnete, odjede od vás vlna, odrazí se od kotvy na konci a za chvíli se vrátí zpátky a rozhodí vás znovu. No nebudu vám nic nalhávat, prostě sem těch 30m nedal a nemělo to ani cenu zkoušet dál, protože moje unavený tělo už nevydželo víc než pár kroků. Jak říkám, makačka. Takže 30m je teď můj projekt. Myslím, že nová hračka mě zase na nějakou dobu zabaví 🙂

Neděle ráno: Tělo totálně zhuntovaný po včerejší longline. Rychle vykopat z postele a šup šup na akční snídani aka „bouldering breakfast“. Vysvětlení: Alice došla k názoru, že parkovat auto v garáži je přežitek a že mnohem lepší využití prostoru je boulderingová stěna. No a na dnešek nás všechny pozvala na slavnostní otevření. Docela sranda, člověk si tam vytvoří vlastní cesty a pak to nemůže vylézt. Co se týče snídaně, tak klasická anglická prasárna. Každý měl přinést něco – nejvíc se ale sešlo slaniny. Phan měla přivézt vejce, jenže tak nějak nedorazila, takže místo bacon and eggs jsme měli bacon na 100 způsobů. Po takhle zdravé snídani se už lézt nedalo a tak jsme se vydali do okolí hledat ideální místo pro slackline. Našli jsme parádní stromy na asi 50m highline přes kráter na Mt. Wellington – tak to si necháme na jindy, až ještě trochu potrénujeme. 🙂 Nakonec jsem docela rád, že jsme lanju ani nenatáhli, dneska bych asi neudělal ani krok. Odpoledne jsem přijel domů a padnul za vlast na gauč. Je to námaha tenhle aktivní lifestyle 😀

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Kydy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

One response to “Křest nové lajny

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s