Ryby útočí

Opustili jsme stereotyp a vydali se na cestu dál. Stejnak jsem za poslední dny pochytal jen pár vlnek. Teda vlnek… vždycky ráno vstanu, namachrovaně vyrazim na Playa Guiones a tam jsou double overhead vlny (dvarkát větší než já) a tak se tam chvíli plácám, nechám se párkrát semlít a pak to vzdám. 🙂 No vždycky teda něco chytím, ale jak řikám, je to maso. Od určitý rychlosti se vodní hladina mění v beton a ty dopady… no jeje. Dneska ráno se mi ještě navíc přihodila vtipná věc. Sedim si tak ve vlnách, sám, a najednou vedle mě žbluňk. Špičatou ploutev nad hladinou nevidím, tak asi ok. A znovu, žbluňk. Pak se mi začaly ryby otírat o nohy a to už mě trošku znervóznělo. Odplavu kousek dál, ujišťujíce se že po mě žádná ryba nejde, sedím si a čekám a najednou kolem mě začnou skákat ryby a narážejí ve vzduchu do mě. Fandové southparku by řekli: „Řítí se na nás“. Jedna mi dala fakt hustou tečku do ramene, no to už mě teda dostalo. Kam se hrabou Hitchcockovi Ptáci. Vůbec tady jsou nějaký útočný ryby – na mělčině se prohání hejna rejnoků a když jsem tam včera stál a koučoval Janu tak tam pořád plavali kolem a naráželi mi do nohou. Rejnoci jsou taky super ryby, když se dostanou na hladinu nebo do vlny, vypadá to, jako kdyby do vody spadnul pták.

No nic, dost ichtyologie a zpět k cestopisu. Za cíl jsme si vytyčili Mel Pais, asi 100km na jih od Nosary. Naštěstí jsme byli ráno při smyslech a nechali si vysvětlit cestu – klasicky pár brodů a hlavně poslední úsek se jede po pláži, takže musíme stihnout odliv. Což bysme i stihli. A tak jsme vyjeli na cestu, která se snad ani nedá klasifikovat jako cesta, ale spíš takovej offroad trail. Celé dlouhé úseky se jede krokem přes díry, rygóly, kaluže s překvapením atd. Mě to teda baví, abych pravdu řek. 🙂 Asi po hodině zázrak – asfaltka. Co, kde se tu vzala asfaltka? To už jsme neviděli přes týden. Dojeli jsme po ní asi 5km do Playa Samara, kde se nám evidentně nějak zalíbilo, protože jsme tu oba chtěli hned zůstat. A tak jsme tu zůstali. Našli jsme hotel, přečkali bouřku a jali se vyzkoušet místní vlny. Pro mě tu nic nebylo, musím počkat na zítra 8 ráno (informace od místňáka), ale pro Janu podmínky ideální. Chvíli jsem jí koučoval, práskal bičem a najednou se stal zázrak: Jana se nám postavila! Tak to byla zpráva dne se kterou se s vámi loučíme.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Costa Rica, Kydy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s