Další ročník „Rally Coromandel“

Abych to všechno udělal ještě o něco zajímavější, koupil jsem si letenku do Bangkoku. 🙂 Plán na leden je tedy vcelku jasný – silvestr v Thajsku, pak Kambodža, Laos, ale hlavně Vietnam! Na to se docela těším. Ach ta volnost! Už jen 6 týdnů roboty! Ale není to úplně zadarmo, to musím uznat. Mám toho tolik, co musím do vánoc stihnout – hlavně prodat káru. Taky se učím na řidičák (to je trochu potupa), protože ten mezinárodní mi vyprší coby dup. Zábava. :-/ Jo už se mi rýsuje dodávka, nebudu předbíhat, ale vypadá to nadějně. 🙂 Zkrátka z víkendu už mi zbývá vždycky jenom jeden den na zábavu – a to bylo zrovna včera. 😉

Domluvili jsme se s Márou, že si zasurfujeme na Coromandelu, protože tam přišly slušný vlny. Sjeli jsme se na Whangamata, ale tam to vypadalo jak na václaváku – na Whangamata Bar (m.j. parádní vlny) se plácalo snad 40 surfařů. To jsme vzdali a vydali se hledat vlny dál na sever – a našli jsme úplně úžasnou plážičku Onemana, kde se lámaly barely nad hlavu – tipuju tak 2 stopy nad hlavu. A já jsem si zrovna nevzal mini-gun na tyhle vlny! Do háje. No nic, vytasil jsem rybku a šli jsme do toho. Hodně často chodily close-outy, ale našli jsme si svoje místečko a občas se slušně projeli. Na jednu vlnu zase dlouho nezapomenu – ta rychlost a obrovská masa vody – to je ten největší adrenalin. Na konci vlny jsem rychlou kličkou uniknul pračce a vylítnul tak vysoko, jak snad ještě nikdy. Tak si tak plachtím ve vzduchu a říkám si: „tohle asi bude bolet, jo, to bude určitě bolet, sakra, kdy už dopadnu…“ no a pak „plác“ a hodil jsem tam luxusní zádíčka, naštěstí do vody a ne na prkno. Hubu od ucha k uchu, 200 tepů za minutu a rozklepaný nožky… tak přesně tohle je ten důvod, proč to všechno dělám! 🙂

Už po hodině a půl Mára zavelel na odchod, neboť jsme většinu času vyhrazeného na surfing strávili hledáním téhle pláže. Mě to zrovna poněkolikáté slušně vypláchlo, tak jsem vylez taky s vidinou druhé podvečerní surface na Waihi Beach. Co se ale nestalo, na Waihi chodily vlny tak do pasu, což jsem ohodnotil jako pod mojí úroveň a ani jsem tam nevlez. Tak to mě Waihi po dlouhé době trošku zklamala.

Zpátky jsem to vzal opět přes Coromandel, protože ty místní klikatý silničky si musím naposledy pořádně užít. Subaru mi bude chybět, s dodávkou se rally moc jezdit nedá. Ale co, myslím, že se mi životní styl změní z uspěchaného závodníka na pohodu u vody – teď se snažím dohonit vlny, ale brzo si budu moc prostě počkat, až dorazí ke mě. Taky bych měl začít trošku šetřit, když jsem skoro nezaměstnanej… nádrž benzínu na jeden den? S tím bude brzy konec.

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Kydy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s