Přiletěl na návštěvu Mára z Mount Maunganui. Že prej když nám ty vlny nevyšly loni na Fiji, tak vlastně stačí zůstat tady a není v tom moc rozdíl… až na tu teplotu teda. Ulil jsem se z roboty (což je u mě velký překvapení) a vyrazili jsme na 4 dny hledat vlny do drsných podmínek jižního pobřeží… prostě masochisticky co nejblíž k Antarktidě. Jak by se dalo čekat, swell i vítr si s námi slušně pohráli a tak jsme našli vlnu až po dvou dnech, v podstatě na začátku Fiordlandu. Voda byla kalná jak Márova ranní káva, ale protože tam poskakovali delfíni, došli jsme k závěru, že tam žraloci nejsou. Vůbec se mi do toho nechtělo, ale Mára mě nakonec přesvědčil a když zesílil offshore tak dokonce chodily parádní vlny… asi 20 minut. Ale stálo to za to, dík Mára!. A ty panorámata… v pozadí zasněžené vrcholky hor, nikde nikdo, no paráda. Další surf byla ale ještě větší znouzectnost. Hledali jsme a hledali, až jsme našli. Tak aspoň něco. Poslední den jsme si přivstali a probrázdili v podstatě každý kout na více než 300km pobřeží. To nám zabralo celý den a když už jsme dojeli skoro domů, na Blackhead jsme vyvalili oči na vcelku slušný zabijácký vlny. Tak to jsem fakt nečekal a Mára si aspoň spravil náladu, že sem neletěl úplně zbytečně. Jo, to se vyplatí, najet 1000km a nakonec si zasurfovat 5 minut od domova. Ale to k sufrování holt patří.
Horká novinka dne! Včera jsem z práce zmizel po „o“, (já sem fakt flákač jak Brno), ale měl jsem k tomu samozřejmě velmi dobrý důvod – východní swell. A tak jsem poprvé surfoval v Murderers Bay! A musím uznat, že je to asi nejlepší vlna na celém jižním ostrově. Skoro jak indoška, jenom o 20° studenější. Pakárna byla, že se musí v podstatě konstantně pádlovat proti ripu, jenom aby člověk zůstal na místě. Po hodině mi málem upadly ruce, ale na kontě jsem měl 3 vlny, všechny naprosto parádní. Jo, kvůli Murderers Bay se klidně zase uleju z práce… 🙂
Kiwák Yunda 