Moje nový hračky
Nakoupil jsem si nový hračky. Na lezení. Na lezení po ledu. Holt už to chtělo po delší době zkusit něco jiného.
Zimní sezóna, ačkoliv sotva začala, se hbitě chýlí ke zdárnému konci a tak nezbývalo nic jiného než vyrazit do hor. Konkrétně do Fiordlandu – hned vedle tunelu pod Homer Saddle chrlí vodopády po 500m stěně a my jsme doufali, že to všechno bude zmrzlé. No… nebylo. Nějaký led jsme sice vylezli, ale bylo to tenké, šrouby v tom nedržely a akorát se tupily o skály. Předčasně jsme to zabalili, nakonec to nebyl zas tak špatný den. Cestou zpátky jsme procházeli kolem navaleného ledu (asi z mega laviny), asi 2.5-3m do výšky, vertikální, místy převislý… ideální pro bouldering! Teda… to není žádný boulder, tak jak to jenom pojmenovat… no… pojmenovali jsme to Berging, pač nám to přišlo vtipný. Docela jsme se na tom vyblbli, natrénovali techniku, Phil vyzkoušel tzv. „figure 4“, na což budu muset ještě trochu trénovat. A tak jsme zakončili super den super zábavou.
Na neděli jsme led rovnou vzdali a šli jsme jen tak „na procházku“ – do Homer Saddle. Sluníčko pálilo, sníh těžknul, a až na pár exponovaných míst se v podstatě jednalo o velký výšlap do velkého kopce. Ale ty panorámata! I po těch letech tady mě to pořád dostává.
Kiwák Yunda 